Teslou na Sardinii, aneb "Tesla nikam nedojede"

Někdy v dubnu jsme se jako rodina rozhodli, že vyrazíme o prázdninách na dovolenou autem na Sardinii. Krásné čisté moře, zajímavá příroda a pohoda. Z Kladna je to přece "za rohem" a tak můžeme jet jedním z našich elektrovozů, které přece nikam nedojedou :-). Ono nám ani nic jiného nezbývalo, protože spalovací vůz již tři roky nevlastníme. Rozhodnutí na jízdu osobákem mělo několik důvodů. Tím prvním bylo, že bych si rád potvrdil, že na Sardinii přece elektrovozem nedojedeme (jak mnozí tvrdí). A mají částečně pravdu. Tesla umí jezdit pouze po souši. Přes moře ji musel převézt trajekt. Druhým důvodem bylo udělat z cesty výlet a ne jen do úmoru jet na jeden zátah. Máme rádi svůj život a mikrospánek s únavou jsou velké svině, které přijdou vždy v tu nejnevhodnější dobu. A třetím důvodem bylo využití 5 000 km nabíjení grátis, které jsem obdržel za využití referallu od Tesly za doporučení koupě vozu. Takže PHM zadáčo.

Děti se čím dál více těšily, manželka byla víc a víc nervózní z toho, že odjedeme a bude 12 dnů doma sama, bez toho volání "mamííííí", bez nepořádku, které děti a občas i já za sebou zanecháme. Moje ego rostlo do výšek, sebevědomí otce, který to přece se dvěma dětmi dá a nepřibudou mu šedivé vlasy, kterému se ani jedno dítko neutopí v moři, nebo bazénu. Přesně jako v "S tebou mě baví svět". Jen ten Mates nám tu chyběl.

Při balení jsem vše nechal na Zuze. Já, jako chlap a bývalý voják, mi stačí na 12 dnů čtvery trencle, čtyři trička, dvoje kraťasy, dvoje plavky a troje ponožky. A můžeme vyrazit. Dobře, ještě jedny dlouhé kalhoty, co kdyby na Sardinii začalo přituhovat a mrznout. Zuza dětem zabalila co nejpečlivěji. A za to jí patří velký dík. Postarala se o oblečení, proviant (polovinu toho vezeme domů), ale také léky pro případ co kdyby. No léky, jedna polovina kufru byly různé léky, prášky, krémy od blinkání, průjmu, štípanců až po já nevím co. Fakt nevím, na co dvě třetiny toho, co vezeme, je. Balit já, vezmu náplast, Kinedryl, černé uhlí na srajdu a jedéééém. Zabalila nám i krém na opalování faktor 30 a 50 a Panthenol po. Děti u moře nutně potřebují koloběžky a lopatky na písek. Tak ty jsem hodil s dalšími věcmi úplně dospod do suterénu (úložný prostor pod podlážkou v zadní části kufru). Do přízemí pak dva střední kufry, jeden příruční, dva dětské a další velmi potřebné věci. Přední kufr byl technického charakteru. Takže kabely, deka, vody a co já vím co všechno ještě. Narvaní jak kdybychom utíkali před soudruhem Pu---em.

Abych si ulehčil vaření a nebyli jen na těstovinách s kečupem, hodil jsem do auta i horkovzdušnou fritézu a toustovač. Asi si myslíte, co jsem to za magora, ale ono to mělo svůj účel. Ještě večer před odjezdem Zuza usmažila asi dvě kila miniřízků. Hladovej chlap je hroznej chlap a řvoucí hladové dítě jen tak neutišíš. Předpokládám, že to znáte.

Vše jsme naskládali do Tesly a před třetí ráno vyrazili na cestu. První den nás čekalo asi šest hodin do Innsbrucku, kde jsme měli první delší výletní zastávku. Z domova jsme vyráželi s "plnou". Dojezd nám ukazoval 443 km. Na dálnici jsem jel předpisově. přece jen mládí v hajzlu a vzadu dvě milované děti. První zastávka na nabíjení byla po třech hodinách jízdy u SCH Schierling. Zde jsme skejsli cca 20 min. Ideální čas se protáhnout, vyčůrat a ochutnat něco od maminky.

Po deváté ráno jsme dorazili do Innsbrucku. Resp. asi 20 km před ním je Swarovski Kristallwelten (https://kristallwelten.swarovski.com/Content.Node/wattens/index.cs.html), kam jsme šli za zajímavostmi. Na parkoviště bylo hned několik pomalých, ale také rychlých nabíječek pro EV.

Nejen pro mě, ale i pro děti to bylo okouzlující. No, skejsli jsme tam asi 3,5 hodiny. Do hotelu, který jsme si dopředu zarezervovali, jsme se dostali něco po druhé odpoledne. Tento hotel jsme si vybrali záměrně, neboť je u něho 6 stojanů SCH a tak jsme ráno opět vyráželi s plnou směr Livorno.

Cesta proběhla na pohodu. Děti vzadu měly svůj svět - tablet, nintendo, nebo dotazy na cestu a na vše, co po cestě viděly. Takže proč se platí průjezd Brennerem, proč se platí dálnice v Itálii, proč jsou kolem nás velké kopce a my jedeme mezi nimi, .... . A když dostaly hlad (Zuzančiny řízky už nebyly k dispozici), sjeli jsme z dálnice, připojili Teslu k SCH a vyrazili k Mekáči. Prostě tatínkovská pohodička. Jedna taková zastávka byla u Lado di Garda.

Po cestě do Livorna jsme se zastavili ještě v Outlet Barberino, kde krom nákupu a zmrzliny jsme opět něco dososli i do baterií.

Livorno - přístav, odkud jsme vyráželi nočním trajektem na Sardinii. Přiznám se, že jsem měl trošku obavy, abych najel na správnou loď, aby nebyl problém, že tam jedu s EV a dalších asi milion věcí. Organizace příjezdu byla naprosto skvělá. Od Tesla navigace v autě, která nás dovedla naprosto přesně až po organizaci vjezdu do lodě. No nazdar, to nepochopím snad nikdy. Asi proto, že jsem ve fyzice nebyl premiantem. Tak velká loď, tolik aut a lidí a ona plave. To je u mě stejné, jako letadlo, nebo tepelné čerpadlo :-))). Prostě tomu nerozumím no.

Ještě, že máme model X. Dveře se na pohodu otevřely a děti bez zatahování bříšek na pohodu vyskákaly. A sousedy jsme neodřeli. Ale obavu měli. Stáli jsme úplně vzadu, což ihned při příjezdu bylo to, co jsem si zapamatoval. Raději jsem si i místo vyfotil, kdybych bloudil (což se druhý den ráno ostatně stalo). Měli jsme rezervaci kajuty a tak nastalo hledání, kde se nachází.

Na lodi bylo několik jídelních možností, takže si vybere každý. Ceny jsou přijatelné. klimatizace fungovala na výbornou, takže dlouhé kalhoty a rukáv nebyla špatná volba. většina pokojů má myslím 70 cm palandy. My si vybrali velkou kajutu s manželskou postelí, rozkládací pohovkou a se snídaní. Na pokoji nás čekal propagovaný talíř s ovocem a lahev Prosecca. No talíř a lahev. Spíš velký talíř s malou porcí ovoce a miniprosecco. Kajuta byla v samé přídi lodi, takže výhled téměř stejný, jako kapitán na můstku.

Ráno nás probudilo hlášení o vyklizení kajut asi hodinu před plánovaným vplutím do přístavu Olbia na Sardinii. Vše sbalit a hurá na snídani. Po ní jsme již čekali na vpuštění do parkingu. Bohužel jsem si trochu popletl strany a tak jsme čekali na přídi, zatímco auto bylo na zádi. Když jsme pak našli patro, začali "plašit", kde je Tesla. Ještě, že jsme měli fotku místa a personál nám poradil. Takže proplétání s dvěma dětmi, příručním kufrem a batůžkem na zádech mezi nahňácanými vozy. No hrůza. Omlouvám se všem, kterým jsem nechtěně ohnul zrcátka, nebo jinak se otřel zadkem, nebo břichem o jejich auto. Jaká byla dětská radost, když Kačka zmerčila naši modrou Teslu. Chvíli jsme počkali na povel a pak v zástupu jak štrůdl vyjeli ven na pevninu. Navigace nás dovedla po patnácti minutách k SCH, kde jsme opět nabili na 100%, nakoupili v Lidlu a vyrazili na západní pobřeží, kde jsme měli kemp. Přikládám pár fotek pro ilustraci.

V kempu jsme měli mobile home, bazén, pizzerii, kavárnu, moře, prostě vše, co jsme k dovolené potřebovali. Našli jsme i slovensky mluvící realitku, pokud byste někdo uvažoval o koupi nemovitosti zde. A vlastně proč ne. Tesla sem dojede, nabíječek mimo SCH je tu dostatek, moře nádherné a klid.

Během jednoho výletu nám pomalu docházela šťáva v baterkách a tak jsme také vyzkoušeli místní italskou síť nabíjecích stanic ENEL X. Tu zde spustíte také přes čip PRE, případně EON. Přiznám se, že jsem měl jisté malé obavy, ale bylo to naprosto na pohodu, jako u nás. Já využil čip PRE a ve čtvrtek mi dorazila také od PRE faktura. Takže super. Musím říci, že jsme během toho týdne viděli tolik "větrníků", jak říká Kubík větrným elektrárnám a solárům, že si myslím, že ani nic jiného na ostrově nemají.

Cesta zpět byla rychlá. V úterý ráno v 7 hod jsme vyrazili směr Olbia, kde jsme dobili do plna, nalodili se na trajekt a vyrazili z ostrova domů. Po necelých devíti hodinách plavby jsme podvečer dopluli do Livorna a vyrazili směr Brenner, Mnichov, ČR. Děti vzadu spaly, autopilot hlídal případný mikrospánek a já se už pomalu viděl doma v posteli. Během dobíjení na SCH jsem si vždy na cca 40 min chrupnul, takže se cesta za volantem dala vydržet. Domů jsem dorazil ve středu před desátou ráno, takže po 27 hodinách cesty.

Závěr:

Tesla opravdu dojede kamkoli a jen neznalost a teoretismus kecalů bude vypouštět hovadiny z úst. Auto se nerozpadlo, fungovalo naprosto v pohodě, na trajektu nikdo neřešil, že jsme EV, Po cestě jsme viděli mnoho vozů zn. Tesla, primárně modely 3 a Y. Nabíječky v Evropě naprostá pohoda. Nikde jsme nečekali, vždy byl volný slot, takže paráda. Autopilot pomohl k bezpečné cestě.

Pokud vše dopadne dobře, rádi bychom na Sardinii příští rok vyrazili znova a tento ostrov plný úžasných pláží projeli na delší dobu.

Naši přátelé si zde koupili apartmán. Pro nás s dětmi nebyl moc vyhovující, ale pro romantickou dovolenou ve dvou naprosto ideální místo (heslo: vino): https://kejklicek.wixsite.com/sardinia

Statistika nabíjení:

ČR - Sardinie: počet nabíjení 6x (min. však 4x)

V místě: 1x na 75kW ENEL X

Sardinie - ČR: 5x

Ujeto: 2 854 km

Celková energie: 628 kWh

Průměrná energie: 220 Wh/km